xstavba.eu|magazín o stavebních materiálech a stavebnictví

Každý kdo někdy stavěl dům nebo se na stavbu připravuje, se určitě dostal k tématu izolací proti vodě či vlhkosti. Na první pohled se zdá být tohle téma jasné – každý bude souhlasit, že izolace proti vodě se prostě musí udělat.

Ale nemůžeme si vystačit s touto obecnou pravdou. Stejně jako vše, tak i u izolací platí, že se věci dají udělat dobře, průměrně, ale i zcela špatně. Pokud Vám někdo udělá nějakou chybu na fasádě nebo v omítkách, tak to většinou nemá žádný zásadní vliv. A navíc se to většinou dá opravit. Pokud někdo udělá chybu v hydroizolaci, pak je obrovský problém na světě. Jakákoliv nekompaktnost izolace proti vlhkosti (nebo-li díra) vede k průniku vody. Tím pádem dochází k podmáčení dalších konstrukcí, jejich erozi a destrukci. V dlouhodobém hledisku může dojít k vážnému statickému poškození. A navíc je fakt, že jakékoliv porušení izolace se velmi těžce hledá. Voda si umí cestu najít a většina stavebních materiálů má vysokou nasákavost a vzlínavost. Takže porušení izolace může vést k tomu, že se voda vnitřkem konstrukce dostane o několik metrů dál a tam se projeví na omítce. Nemluvě o faktu, že jakákoliv oprava hydroizolace je fakticky nemožná. Jedná se spíše o sanaci, která je finančně extrémně náročná. Takže poučení hlavní zní – nikdy nepodceňujte izolaci proti vodě.

I když si dům stavíte svépomocí, věřte, že se vyplatí na izolace najmout odbornou firmu. Dokonce ani obvykle používaný postup, kdy izolaci provedou zedníci není stoprocentní. Izolatér je profesionál, který svou práci velmi dobře zná, dodrží všechny technologické postupy a koneckonců je i rychlejší. Zpravidla není cena o moc vyšší nežli u zedníka a pokud zedník není nějak zběhlý a provádí izolaci v hodinové sazbě, pak si troufnu tvrdit, že je izolatér levnější.

Zároveň je vhodné dobře vybrat typ izolace proti vlhkosti. Jsem přesvědčen, že většinu lidí při tomto tématu napadnou klasické asfaltové izolace. Jedná se o asfaltové pásy používané desítky let. V žádném případě se nejedná o materiál, který by nebyl použitelný a který by byl zastaralý. I zde se technologie posunula dopředu a nové asfaltové pásy jsou velmi kvalitní a použitelné. Jejich výhodou je cena a také poměrně jednoduchá montáže. Nevýhodou pak, že je nutné použít při jejich montáži plynový hořák a hlavně čas.

Klasickou izolací je tzv. IPA – mnoho lidí dodnes toto označení používá jako souhrnné označení pro všechny asfaltové izolace. Nicméně IPA je jednou ze značek. Dále se často setkáme s těmito výrobky DEKBIT, Bitagit, Hydrobit, Bitubitagit, Sklobit, Foalbit, Bitalbit a podobně.

Rozdíl je krom výrobců i v technologických detailech. Většinou typ izolace navrhuje projektant a měl by vždy přesně uvést jakou izolaci vyžaduje – například Bitagit 35 Mineral. Pokud chcete z nějakého důvodu změnu, pak by ji měl projektant schválit, případně by ji měla navrhnout odborná prováděcí firma. Opravdu se nevyplatí experimentovat ani nijak výrazně šetřit.

Samostatnou podkategorií jsou izolace s ochranou proti radonu. Každý kdo staví dům ví, že se radon musí měřit a podle výsledků je pak stanovena ochrana domu před průnikem radonu. Právě asfaltové pásy se vyrábějí v mnoha variantách s touto ochranou. Tato ochrana je zajištěna hliníkovou fólií a většinou se v názvu objeví chemická značka hliníku Al. Typickými pásy jsou: Dekbit Al S40, Foalbit Al S40, Bitagit 40 Al Radon, Bitalbit S a Aspa Al S40.

Při montáži asfaltových pásů dbejte na to, aby prováděcí firma používala jen tu značku a typ, který požadujete (mnohdy se názvy liší jen jedním písmenem, ale hraje to roli). Dále je nutné, aby byl podklad před položení pásu nepenetrovaný asfaltovou penetrací (například: Dekprimer, Penetral ALP). Penetrace by měla být provedena jeden den dopředu a měla by být zaschlá. Obvyklá chyba je provedení penetrace a hned následné lepení pásů. Pokud mezi penetrací a pokládáním pásu pršel je nutné vyčkat, až povrch důkladně proschne. Nejlepší je samovolné vysušení než vysoušení plynovým hořákem. Při pokládání pásu musí být položen správnou stranou dolů. Pás se musí nahřát hořákem ve 100 procentech lepené plochy. Neexistuje žádná vyjímka – musí být přilepen po celé ploše. Při lepení musí být kraje přitlačeny válečkem tak, aby se po krajích mírně vytlačila asfaltová hmota. Jen tak je zaručeno, že vše dokonale spojeno. V žádném případě se nesmí kraje zamazávat špachtlí nebo nějak jinak narušovat. Toto je nejčastější nešvar a hlavně se tak pozná izolatér profesionál od běžného dělníka, který izolace provádí jen občas. Dále dbejte na to, aby byly zachovány přesahy alespoň 10 cm. Pásy při každém navazování musí mít tento minimální přesah.

Pokud máte již izolaci provedenou, pak důsledně dbejte, aby nemohlo dojít k jejímu poškození. Nic těžkého ani ostrého na ni neumísťujte. Optimální je, aby po provedení izolací proti vlhkosti již nebyla prováděna žádná těžká stavební činnost. Proto se obvykle volí postup, že se na začátku provede hydroizolace pod obvodové zdi a prostor se izoluje až těsně před prováděním podlah. Pokud se pohlídá dobré navázání izolace pod zdmi s izolací v ploše, pak se jedná o vhodný a doporučený postup.

Ještě zde může vyvstat otázka, zda má význam izolaci zdvojovat. Je to moderní trend poslední doby. Obecně se tímto nic nepokazí – získá e větší jistota kompaktnosti izolace. Na druhou stranu pokud izolaci provede odborník, pak musí být zajištěno, že je nepropustná i při jedné vrstvě. Takže raději ušetřit za materiál na druhou vrstvu a připlatit si za odbornou práci.

Jako druhá varianta vedle asfaltových pásů jsou fólie. Jedná se o podstatně modernější materiál, který zažívá velkého rozmachu. Velkou výhodou fólii je jejich odolnost, kompaktnost a menší náchylnost na porušení v průběhu montáže. Dále je to rychlost montáže. Nevýhodou je vyšší cena a v podstatě nutnost využít odbornou firmu na montáž.

Jako nejtypičtějším zástupce fólii je Fatrafol českého výrobce FATRA. I zde je velké množství výrobků lišících se použitím, ale i tloušťkou. Zde bych opět nechal výběr materiálu na odbornících – projektantovi, případně na realizační firmě. Zároveň bych velmi doporučil, aby každý při výběru realizační firmy trval na prokázání odborné způsobilosti – tj. doklad o proškolení pracovníků na nabízený systém. Zmíněná fólie Fatrafol je nabízena v těchto variantách: Fatrafol 803, Fatrafol 803/V, Fatrafol 813/V, Fatrafol 813/VS, Stafol 914, Stafol 914/V a Ekoplast 806. Základní vlastnosti těchto variant popisuje tabulka:

Z tabulky je patrné, že výběr je velký a postihuje snad všechny možné požadavky. U fólií platí nutnost odborné montáže. Na druhou stranu zmíněná rychlost je opravdu významnou úsporou času.

A stejně jako u asfaltu, tak i zde platí, že nesmí dojít k jakémukoli následnému poškození provedené izolace. Existuje jedna varianta, která je stoprocentní a kterou jednoznačně doporučím. Základovou desku provést o 4 cm níže, než je předepsaná výška (nikoliv tenší – stejně mohutnou, jen ji posadit níž do terénu), následně provést hydroizolaci fólií v celé ploše a ihned aplikovat cementový potěr tloušťky 4 cm. Potěr může být z betonu velmi nízké třídy (C8/10) nemá žádnou únosnost – slouží jen k ochraně fólie. Jistě jsou to vícenáklady, ale podle mého názoru za tu jistotu to stojí.

Související články

• Fasáda Baumit (0)